2 tahy
2 tahy
Odešels tak náhle
bez slůvka,varování...
bez slůvka,rozloučení
bolí to...
není lék...
jen čas vše napraví,
ale kdy?
kdy?
Prohlížím tvoje fotky,
kapou mi na ně slzy,
proč je osud tak krutý,
proč vzal mi tě tak brzy?
Čím sem si to zasloužila,
snad špatnou dcerou sem byla?
Dám všechno za to aby ses vrátil,
cokoli!
Chci jít za tebou,
chci tě vidět,
chci tě zpátky!
Tak proč?!
Topím se v moři bolesti a žalu,
proč nemůže mi dát někdo radu,
jak jí za tebou...
možná žiletkou,
dva tahy po rukou
a být zase s tebou.
Dej mi znamení.¨
Mám?
Nemám?
Jenom dva tahy,
jak když malíř táhne štětcem...
pak už jen sledovat ten rudý obraz,
vytvářejíc se na rukou,
nakonec zavřít oči a říct:
''tati sem tady...
tady s tebou...
už navždy...''